Krom toho

Vše co mám,
vše co chci,
vše co jsem již měl,
ukazuje směr, kterým jsem šel.
Cesta plná neduh a slz,
bude taková vždy,
pokud na ní nebudeš růst.
Zrajíc věkem,
vstříc deštěm,
dokazuj že nemáš dost ještě,
ať ostatní hlavy svěšej,
a nepřekáží ti v cestě,
která není jejich.
Sami svůj směr udržet nesvedli,
a tak by se rádi hřáli,
u přízně někoho komu se daří,
a falešným přátelstvím ho nahradit.
Tak rychle na vyšší stupeň zařadit,
by tě nikdo nedokázal zastavit,
nevykolejil tě z dobré nálady,
a nebral ti nápady,
který z tebe dělají originál.
Jako král vlastního těla,
co je pilný jako včela,
silný jako celý roj,
a odhodlaný vyhrát ten nekonečný boj,
kdy tělo funguje jako nadupaný stroj,
by jeho skutky byly zbroj,
která odráží odlesk časů,
šrámy, rány a úspěchy,
bolest, štěstí i všechny neřesti,
pro vzpomínku věčnosti,
pro pocit sebe cennosti,
pro pokoru, úctu a vděčnost,
že jsi měl příležitost jako každý,
zůstat v paměti lidem navždy.