V aleji bílé
tajili jsme dech.
Jak sníh ležely květy
vysoko na stromech.
A každý strom
tu pyšně život slavil
a třímal bez únavy
rozkvetlou sílu svou.
Slova jsem lámal
jak kámen v starém lomu.
Má žena řekla jen:
Chtěla bych žít v tom stromu.
tajili jsme dech.
Jak sníh ležely květy
vysoko na stromech.
A každý strom
tu pyšně život slavil
a třímal bez únavy
rozkvetlou sílu svou.
Slova jsem lámal
jak kámen v starém lomu.
Má žena řekla jen:
Chtěla bych žít v tom stromu.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
VESELÁ SERENÁDA - Maxim Rylskyj
Já pod tvými okny stál chvíli u špinavé odřené zdi. Neslušné kresby tam byly, sn...
NEBE SE USMÍVALO NA ŘEKU - Vítězslav Nezval
Nebe se usmívalo na řeku, mladě i unaveně. Tak přilne člověk k člověku, tak př...
TŘI MALÉ PÍSNĚ - HUGO VON HOFMANNSTHAL
Má milá řekla: "Jdi si, jdi, nic jsi mi neslíbil. Člověk je stvořen pro lásku, n...
Já pod tvými okny stál chvíli u špinavé odřené zdi. Neslušné kresby tam byly, sn...
NEBE SE USMÍVALO NA ŘEKU - Vítězslav Nezval
Nebe se usmívalo na řeku, mladě i unaveně. Tak přilne člověk k člověku, tak př...
TŘI MALÉ PÍSNĚ - HUGO VON HOFMANNSTHAL
Má milá řekla: "Jdi si, jdi, nic jsi mi neslíbil. Člověk je stvořen pro lásku, n...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva