Na noční obloze svítí bílý měsíc,
jeho studené světlo na Zem míří,
hvězdiček je kolem snad na tisíc,
ptám se - zda ti dva se zase smíří.
Vedle sebe jdou a jenom mlčí
a přesto chtějí, by láska se jim vrátila.
Všude ticho panuje, jen ta řeka hučí,
přeji si v duchu, by láska si k nim cestu zkrátila.
Ať zapomenou rychle na všechno zlé
a srdce lásce dokořán otevřou.
Můžeš jim to říkat snad posté,
bojím se, že na lásku zanevřou.
Láska je tak strašně křehká,
jak snadno ji rozbít můžeš.
Náprava, ta ale není lehká,
proti osudu těžko něco zmůžeš!
PeopleSTAR (42 hodnocení)