Chci se stát jen na chvíli kapkou deště,
bych zase mohl hladit tvoji tvář.
Nevím, zda vzpomeneš si ještě,
jak čekali jsme, až vyjde slunce zář.
Slunce se stále usmívá a stejně září,
náš život, už tak veselý ale není.
Ty na mne hledíš svou kamennou tváří
a mé touhy a přání poněkud to mění.
I kapkou rosy chvíli byl bych rád,
cítit, žes tudy potichoučku prošla,
teprve pak bych si uvědomil snad,
že nic nejde vrátit a láska, že nám došla.
bych zase mohl hladit tvoji tvář.
Nevím, zda vzpomeneš si ještě,
jak čekali jsme, až vyjde slunce zář.
Slunce se stále usmívá a stejně září,
náš život, už tak veselý ale není.
Ty na mne hledíš svou kamennou tváří
a mé touhy a přání poněkud to mění.
I kapkou rosy chvíli byl bych rád,
cítit, žes tudy potichoučku prošla,
teprve pak bych si uvědomil snad,
že nic nejde vrátit a láska, že nám došla.
PeopleSTAR (33 hodnocení)
Další příspěvky autora
JARNÍ PROCHÁZKA - Bohuslav Richter
Co to jen se mnou vyvádíš, čerstvoučká zeleni stromů, že se tak toulám přírodou ...
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
Co to jen se mnou vyvádíš, čerstvoučká zeleni stromů, že se tak toulám přírodou ...
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva