Chci se stát jen na chvíli kapkou deště,
bych zase mohl hladit tvoji tvář.
Nevím, zda vzpomeneš si ještě,
jak čekali jsme, až vyjde slunce zář.
Slunce se stále usmívá a stejně září,
náš život, už tak veselý ale není.
Ty na mne hledíš svou kamennou tváří
a mé touhy a přání poněkud to mění.
I kapkou rosy chvíli byl bych rád,
cítit, žes tudy potichoučku prošla,
teprve pak bych si uvědomil snad,
že nic nejde vrátit a láska, že nám došla.
PeopleSTAR (33 hodnocení)