Láska

Proč láska míjí nás obloukem,
snad nejdem si za svým snem,
nebo jen polevujeme moc brzy?
Co zanechá nám jenom slzy,

Prokletý měsíc káže nám,
že už by jsme měli spát,
ale touha neukojená,
zdá se být nocí zastřená.

Dere se vše navenek,
touhy a nevyřešených zápletek,
co zanechají otázky,
co zanechali nám ty lásky?

Na konci odpověď nebo otazník?
Pomůže nám vyplnit dotaznik?
Nebo jen nezodpovězené jest,
že láska skrytá lest.

Co zaplete nás do svých sítí,
ale přitom nám na cestu neposvítí.
Bloudíme a ztrácíme se v ní,
přesto toužíme stále po ní.

Protože jen láska je tak nevinná,
protože jen láska není povinná.

Proto ji dáváme, a nechceme nic zpátky,
jen doufáme, že vrátí se nám zase zpátky.

Na lásku čekáme,
na lásku doufáme,
o lásku prosíme,
o lásce i ve dne sníme.

A proč tolik poviku,
když nám z ní není vždy do pěvu?

Protože i když bolí,
láska prostě za to stojí!