Léta s pohádkou

Léto přeje romantice,
každý by si štěstí přál.
Načerpal ho vždycky více,
kdo se na svět usmíval.

Není vždycky důvod k smíchu,
nálada tvá často vratká.
Rozesmát tě může v tichu,
třeba krátká pohádka.

Na vysokém kole šlape Večerníček,
na lůžku dříme děda Lebeda.
Jája s Pájou vyrostli již z dětských triček,
vychovávat je již netřeba.

V rybníku vodník Česílko krmí rybičky,
občas uloví si jednu k večeři.
Rákosníček počítá na nebi hvězdičky,
děti jistě pohádkám stále věří.

Manka Cipíska učí násobilku,
Rumcajs mu šije nové botičky.
Ze starých vyroste za chvilku,
dávno již umí zavázat tkaničky.

Vochomůrka s Křemílkem vaří povidla,
loňské jim vrána dávno snědla.
V lese Ferdu Mravence jsem zahlédla,
u domku vyrostla mu veliká bedla.

Dětem i pohádkám přibývají léta,
s nimi smát se můžeš i ve stáří.
Ať stále dál letí do celého světa,
dobrou náladu vám nikdo nemaří.