Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají.
Vždycky jsme malinko smutní
na malých nádražích,
kde nikdo nečeká.
Najednou máme bílou duši z bezu,
najednou je v nás příliš z člověka.
Vždycky jsme malinko smutní
na malých nádražích,
kde nikdo nečeká.
Najednou máme bílou duši z bezu,
najednou je v nás příliš z člověka.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
NÁPIS - Vítězslav Nezval
Kolik jsem vypsal tužek, kolik jsem zmuchlal lůžek, letím, ač nejsem pták, sám n...
Z COCKTAILŮ - Vítězslav Nezval
Mám oči jako len večer jsou hrozny nejsladší však spěte spěte jen můj starý hlíd...
V ZÁŘÍ - Vítězslav Nezval
Podzim už platí listím svou útratu. Je konec láskám, konec nenávistím, podzim už...
Kolik jsem vypsal tužek, kolik jsem zmuchlal lůžek, letím, ač nejsem pták, sám n...
Z COCKTAILŮ - Vítězslav Nezval
Mám oči jako len večer jsou hrozny nejsladší však spěte spěte jen můj starý hlíd...
V ZÁŘÍ - Vítězslav Nezval
Podzim už platí listím svou útratu. Je konec láskám, konec nenávistím, podzim už...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva