Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají.
Vždycky jsme malinko smutní
na malých nádražích,
kde nikdo nečeká.
Najednou máme bílou duši z bezu,
najednou je v nás příliš z člověka.
Vždycky jsme malinko smutní
na malých nádražích,
kde nikdo nečeká.
Najednou máme bílou duši z bezu,
najednou je v nás příliš z člověka.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
ZTRÁTY A NÁLEZY - A. a Z. Tannengergovy
Našel jsem Lásku Ležela u cesty v prachu Zvednul jsem ji A z pouhého strachu Odn...
SNĚNÍ - A. a Z. Tannenbergovy
Snění Nezměrná touha Jak spirála do nebe Podzimní listy Barvami hýří Rudnou i c...
DŽBÁN - A. a Z. Tannenbergovy
Jsem džbánem bez ucha Jsem píseň bezduchá Jsem hostina bez hostí A tím kdo se vž...
Našel jsem Lásku Ležela u cesty v prachu Zvednul jsem ji A z pouhého strachu Odn...
SNĚNÍ - A. a Z. Tannenbergovy
Snění Nezměrná touha Jak spirála do nebe Podzimní listy Barvami hýří Rudnou i c...
DŽBÁN - A. a Z. Tannenbergovy
Jsem džbánem bez ucha Jsem píseň bezduchá Jsem hostina bez hostí A tím kdo se vž...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva