Malý plyšový medvídek,
byl darován z lásky,
tu znám už jen z povídek,
je smutno a přibývají vrásky.
Snad jednou povídky odložím
a štěstí ke mně cestu najde,
hlavu svou vedle tvé položím,
budu tě milovat, až slunce zajde.
Proč někdy je člověk sám,
když po tom druhém tolik touží!
V tom nikdo neporadí nám,
ale ví, že se srdce láskou souží.
Kdyby to tak ale nebylo,
snad bychom nepoznali její cenu.
Co na tom, že vrásek přibylo,
jednou poznám tu nejvěrnější ženu.
PeopleSTAR (7 hodnocení)