Metelí sníh a mně se usnout nechce.
Vánice - slyšíš? - brzo bude pět.
Země jak vlček krouží v rovnoběžce,
a přejde pět i deset tisíc let
a dálný věk, o němž jsme snívali,
na pozoun vánic jak dnes bude dout.
V té myšlenkách už nedostupné dáli
alespoň vločkou chtěl bych spočinout,
nad zemí větrem dát se unášeti,
zahlédnou aspoň život oněch let,
vysoko pak se nad topolem chvět
a rozplynout se na ruměncích dětí.
Vánice - slyšíš? - brzo bude pět.
Země jak vlček krouží v rovnoběžce,
a přejde pět i deset tisíc let
a dálný věk, o němž jsme snívali,
na pozoun vánic jak dnes bude dout.
V té myšlenkách už nedostupné dáli
alespoň vločkou chtěl bych spočinout,
nad zemí větrem dát se unášeti,
zahlédnou aspoň život oněch let,
vysoko pak se nad topolem chvět
a rozplynout se na ruměncích dětí.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
BEZ SLOVA STOUPÁM SÁM - LI JŮ
Bez slova stoupám sám k západní komnatě. Srp luny nebem jde. Pár čnících platanů...
ÚZKOST - Josef Jelen
Poslouchám ticho pokoje a je mi do zbláznění Bojím se zeptat kdo to je kdo čeká ...
ZPÍVAL DEN - Ladislav Stehlík
Zpíval den. Dálka plynula nad splavem tvého těla. Zpíval den. Závrať z minula se...
Bez slova stoupám sám k západní komnatě. Srp luny nebem jde. Pár čnících platanů...
ÚZKOST - Josef Jelen
Poslouchám ticho pokoje a je mi do zbláznění Bojím se zeptat kdo to je kdo čeká ...
ZPÍVAL DEN - Ladislav Stehlík
Zpíval den. Dálka plynula nad splavem tvého těla. Zpíval den. Závrať z minula se...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva