XVIII
Loupežník zpívá:
Já žárlím, milá, na ten les,
když vábí k sobě tvoje oči,
na vlny žárlím, v které skočí
tvé mladé, bílé tělo dnes.
Zhyzděna jizvou moje líc,
však neztratila síly páž.
Všech sedm milovat nás máš.
Nikoho víc. Nikoho víc.
Podivný oheň zrak má tvůj,
podivný chlad s tvým žárem střídá,
podivně tvůj ret napovídá.
Nikoho více! Pamatuj!
Loupežník zpívá:
Já žárlím, milá, na ten les,
když vábí k sobě tvoje oči,
na vlny žárlím, v které skočí
tvé mladé, bílé tělo dnes.
Zhyzděna jizvou moje líc,
však neztratila síly páž.
Všech sedm milovat nás máš.
Nikoho víc. Nikoho víc.
Podivný oheň zrak má tvůj,
podivný chlad s tvým žárem střídá,
podivně tvůj ret napovídá.
Nikoho více! Pamatuj!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
BEZ PTANÍ - Jan Skácel
Na konci cesty tážeme se kam Já ale až přijde těžká chvíle já se nezeptám A ne ...
HEJNA - Jan Skácel
Nebude pokoj, dokud neodletí divoké husy. Zas k jihu táhnou hejna. Nebude poko...
SMLOUVA - Jan Skácel
Nechci, aby mne obmýšlel kterýkoliv bůh. Mám odedávna svého, pro vlastní potřeb...
Na konci cesty tážeme se kam Já ale až přijde těžká chvíle já se nezeptám A ne ...
HEJNA - Jan Skácel
Nebude pokoj, dokud neodletí divoké husy. Zas k jihu táhnou hejna. Nebude poko...
SMLOUVA - Jan Skácel
Nechci, aby mne obmýšlel kterýkoliv bůh. Mám odedávna svého, pro vlastní potřeb...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva