XVIII
Loupežník zpívá:
Já žárlím, milá, na ten les,
když vábí k sobě tvoje oči,
na vlny žárlím, v které skočí
tvé mladé, bílé tělo dnes.
Zhyzděna jizvou moje líc,
však neztratila síly páž.
Všech sedm milovat nás máš.
Nikoho víc. Nikoho víc.
Podivný oheň zrak má tvůj,
podivný chlad s tvým žárem střídá,
podivně tvůj ret napovídá.
Nikoho více! Pamatuj!
Loupežník zpívá:
Já žárlím, milá, na ten les,
když vábí k sobě tvoje oči,
na vlny žárlím, v které skočí
tvé mladé, bílé tělo dnes.
Zhyzděna jizvou moje líc,
však neztratila síly páž.
Všech sedm milovat nás máš.
Nikoho víc. Nikoho víc.
Podivný oheň zrak má tvůj,
podivný chlad s tvým žárem střídá,
podivně tvůj ret napovídá.
Nikoho více! Pamatuj!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
NEVELIKÁ CESTA - Cabinet satyrique /1660/
Vyjela paní do přírody, vyjela s milým v kočáře a on už v městě chystal svody, b...
BEZ SLOVA STOUPÁM SÁM - LI JŮ
Bez slova stoupám sám k západní komnatě. Srp luny nebem jde. Pár čnících platanů...
ÚZKOST - Josef Jelen
Poslouchám ticho pokoje a je mi do zbláznění Bojím se zeptat kdo to je kdo čeká ...
Vyjela paní do přírody, vyjela s milým v kočáře a on už v městě chystal svody, b...
BEZ SLOVA STOUPÁM SÁM - LI JŮ
Bez slova stoupám sám k západní komnatě. Srp luny nebem jde. Pár čnících platanů...
ÚZKOST - Josef Jelen
Poslouchám ticho pokoje a je mi do zbláznění Bojím se zeptat kdo to je kdo čeká ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva