Miloval jsem omšelá slova, jichž nikdo
se neodvážil. Okouzlil mě rým láska
sedmikráska,
ten nejstarší, nejtěžší na světě.
Miloval jsem pravdu, ležící na dně
jak zapomenutý sen, jejž najde
přátelská bolest. Se strachem jí srdce
jde vstříc a už ji neopustí nikdy.
Miluji tebe, kdo mi nasloucháš,
a dobrou kartu jak trumf ponechanou
na konec hry.
se neodvážil. Okouzlil mě rým láska
sedmikráska,
ten nejstarší, nejtěžší na světě.
Miloval jsem pravdu, ležící na dně
jak zapomenutý sen, jejž najde
přátelská bolest. Se strachem jí srdce
jde vstříc a už ji neopustí nikdy.
Miluji tebe, kdo mi nasloucháš,
a dobrou kartu jak trumf ponechanou
na konec hry.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva