Mlha jako nevěsta skryla celou krajinu
do bílé, šedé a do stínů.
Snad nám chce náš svět uloupit
a všechno ve svých dlaních skrýt.
Možná by si i naši duši vzala,
jen melancholii po sobě zanechala.
Ten tichý zloděj modré oblohy
a paprsků ze zlata,
barva bez barvy, země je
celá spoutaná, zajatá.
Oblaka chodí po zemi
a člověk nic nevidí,
ani s brýlemi.
“Tak vstávej ty zlodějko,
odleť už pryč!
Chci vidět trávu, stromy
a později snad i petrklíč.”
PeopleSTAR (0 hodnocení)