Mlžný závoj na kraj padá,
les i louka, ukládá se k spánku,
tma se světlem se hádá,
žádné povyražení, nedovolí vánku.
Z hloubi lesa voní vřes,
měkoučký mech volně dýchá,
snad zajdu na palouček dnes,
kde lesní víla láskou vzdychá.
Víly o půlnoci reje pořádají,
neradno do lesa pak chodit,
divné myšlenky mě přepadají,
kam budu, tebe lásko vodit?
Bojíš se nadpřirozených sil?
Tak řekni, kam mě zavedeš!
Já vím, láska vzdálena je tisíc mil,
ale k jejímu cíli snad mě dovedeš.
les i louka, ukládá se k spánku,
tma se světlem se hádá,
žádné povyražení, nedovolí vánku.
Z hloubi lesa voní vřes,
měkoučký mech volně dýchá,
snad zajdu na palouček dnes,
kde lesní víla láskou vzdychá.
Víly o půlnoci reje pořádají,
neradno do lesa pak chodit,
divné myšlenky mě přepadají,
kam budu, tebe lásko vodit?
Bojíš se nadpřirozených sil?
Tak řekni, kam mě zavedeš!
Já vím, láska vzdálena je tisíc mil,
ale k jejímu cíli snad mě dovedeš.
PeopleSTAR (8 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva