Mlžný závoj na kraj padá,
les i louka, ukládá se k spánku,
tma se světlem se hádá,
žádné povyražení, nedovolí vánku.
Z hloubi lesa voní vřes,
měkoučký mech volně dýchá,
snad zajdu na palouček dnes,
kde lesní víla láskou vzdychá.
Víly o půlnoci reje pořádají,
neradno do lesa pak chodit,
divné myšlenky mě přepadají,
kam budu, tebe lásko vodit?
Bojíš se nadpřirozených sil?
Tak řekni, kam mě zavedeš!
Já vím, láska vzdálena je tisíc mil,
ale k jejímu cíli snad mě dovedeš.
PeopleSTAR (7 hodnocení)