Myšlenky emelentu

Si mi sympatická od první chvilky,
přestěhuju tě do mého srdce, mé vilky,
až budem zase spolu, nebudu to tajit,
i když budem jenom přátelé, budu to slavit,
že mám někoho, kdo mě vždy podrží,
kdo to se mnou v dobrém i zlém vydrží,
vždy si na tebe vzpomenu, při západu slunce,
políbit tě, obejmout tě, není žádná šance,
máš svého vysněného někde jinde, já to nejsem,
ale nevadí, by si se nikdy neobjala s takovým hnusem
hledám špatně na místě, musím se řídit podle osudu,
to je, že krásnou dívku nikdy mít nebudu,
když sem s tebou, nebo si jen s tebou píšu,
myslím na to, že se ti s těmi city k tobě hned rozpíšu,
zamilovanosti není nikdy v životě dosti,
je to jen mezii dvěmi krásnými, vzdanými bytostmi,
vzdali se všeho, jenom sami sebe nemohli,
jeden bez druhého by si nikdy nepomohli,
chci být tím jedním a ty tou druhou,
je to nemožné, ale chci být aspoň tvojí duhou,
nezapomenutelný zážitek, který si navždy zapamatuješ,
běž za tím, koho vážně opravdu miluješ,
udělal sem hloupost tímto blbím textem,
tímto sem ti chtěl říct, že tě miluju, tímto gestem,
nezmůžu nic, je to prostě láska, co se mnou tak bloumá,
slepími, nechtěnými ulicemi, až do neznáma,
tvoje odpověď zní ne, asi to už tuším,
v lásce nemám stěstí to už dávno vím,
známe se už nějakej ten pátej pátek,
vzpomínky a chyby nejdou vrátit už na zpátek,
bojím se, že už to nebude nikdy jako dřív,
už to bohužel nejde vrátit zpět nikoliv....