Napořád žít

Moc rád žije na zemičce naší, i když ho někdy neduhy straší.
Ale život je darem, a dá se žít i s málem.
Svého života jsi váží, a jen dobrem mít srdce naplněné jse snaží.
Jen dobro jse v sobě snaží mívat, a na tu krásu světa se s radostí dívat.
On rád by žil napořád, a nikdy svůj život smrti nevydat.
Proč pro každý život na konec smrt přijde, proč smrt nad každým životem vždy na konec jak vítěz vyjde.
Jak smrt oklamat, jak živý jsi vždy připadat.
On by se moc rád vyhnul té děsivé smrti, smrt totiž na prach vždy život drtí.
Vždyť na světě je tak krásně, on že může žít tak se cítí moc a moc šťastně.
Proč když dostal takový dar žíti, a tím darem je že ve svém životě mocné emoce a pocity cítí.
A tou smrtí o to vše přijít má, přeje si ať svět jen život zná.
Ať na světě žádná smrt není, ať žádný život nemá ze smrti po těle to děsivé chvění.
On o svůj život nikdy nechce přijít, a né na konec svou poslední cestu po světě dojít.
Jak žít napořád, a nikdy svou ruku smrti nepodat.
Mocné kouzlo je zrození každého života, ale už u splození jse za rohem smrt chychotá.
Ale žíti by měla být nádhera, narodit se a žít je veliká odměna.