Ty bys jen pořád slyšet chtěla,
že tě mám rád.
Abych svou lásku den co den
skalpely slůvek pitval.
Já se zas učím
v mlčení lásku zamykat,
abych jí třeba
neproplýtval.
Svět pod mrakem je náhle---
ach, jakpak bylo včera?
Hned slunce rudě bodá
a hned se zase směje---
A tak nám míjejí
dny, noci, šera,
nad nimi nebe
napjaté je.
že tě mám rád.
Abych svou lásku den co den
skalpely slůvek pitval.
Já se zas učím
v mlčení lásku zamykat,
abych jí třeba
neproplýtval.
Svět pod mrakem je náhle---
ach, jakpak bylo včera?
Hned slunce rudě bodá
a hned se zase směje---
A tak nám míjejí
dny, noci, šera,
nad nimi nebe
napjaté je.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva