Stříbrný prach na mé vlasy padá,
přichází čas, kdy vzpomínky se vrací
i ten krásný kvítek, na podzim zvadá
a co bylo vždy tak krásné, nadobro se ztrácí.
Podzim hýří pestrými barvami,
jen mně ta jedna zbývá,
i kdybych měla sílu, nepohnu života hradbami,
tak to je, tak to přece bývá.
Bylo by zbytečné se trápit,
zas nacházím jiné radosti,
ani osud nedokáži zvrátit,
přesto životu, děkuji za dosti.
Osud byl celkem na mě milý
i když si někdy také něco vzal,
prožila jsem v radostech nejednu chvíli,
když přišel smutek, ze mě ho sňal.
Dnes máme vlasy postříbřené,
ale srdce je stále na svém místě,
nestěžuji si, to žití bylo vydařené,
že bych neměnila, to vím jistě.
PeopleSTAR (5 hodnocení)