Kdo za dveřmi poslouchá,
o sobě většinou pravdu slyší.
Myslíš, že na dveře zabouchá?
To by se raděj viděl, v nějaké skrýši.
Každý slušný člověk ví,
že se tohle přece nedělá.
Ale přesto tuhle vlastnost objeví,
člověk je často bytost zbabělá.
A kdo si myslí, že je lepší,
většinou za moc nestojí.
Člověk, to je nádoba křehčí
a v tomhle málokdo obstojí.
Buď skromný, slušný a pokorný,
to jsou vlastnosti, co zdobí,
ke každému člověku buď pozorný
i když tebe, zrovna třeba zlobí.
Nauč se, abys dokázal odpouštět,
jedině tak, život bude lehčí,
do srdce nenávist a zášť nepouštět,
tak všechno může býti hezčí.
o sobě většinou pravdu slyší.
Myslíš, že na dveře zabouchá?
To by se raděj viděl, v nějaké skrýši.
Každý slušný člověk ví,
že se tohle přece nedělá.
Ale přesto tuhle vlastnost objeví,
člověk je často bytost zbabělá.
A kdo si myslí, že je lepší,
většinou za moc nestojí.
Člověk, to je nádoba křehčí
a v tomhle málokdo obstojí.
Buď skromný, slušný a pokorný,
to jsou vlastnosti, co zdobí,
ke každému člověku buď pozorný
i když tebe, zrovna třeba zlobí.
Nauč se, abys dokázal odpouštět,
jedině tak, život bude lehčí,
do srdce nenávist a zášť nepouštět,
tak všechno může býti hezčí.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva