Nevím, jak je to možné,
ale stále nestíhám.
Pro mě je to přímo hrozné,
denně na autobus dobíhám.
Pan řidič, mě zná už dobře,
tak minutku vždycky počká,
má srdce dobré, usměje se bodře,
snad se jednou, mé dochvilnosti dočká.
I budík snad zvoní pozdě,
nebo ho snad neslyším?
Přemýšlím, jak se vyhnout se hrozbě,
ze všech stran, jenom výtky uslyším.
Autobus sice přijede včas,
ale začátek vyučování nestihnu,
poznámka v žákajdě, objeví se zas,
že bojím se domů, se ale přistihnu.
ale stále nestíhám.
Pro mě je to přímo hrozné,
denně na autobus dobíhám.
Pan řidič, mě zná už dobře,
tak minutku vždycky počká,
má srdce dobré, usměje se bodře,
snad se jednou, mé dochvilnosti dočká.
I budík snad zvoní pozdě,
nebo ho snad neslyším?
Přemýšlím, jak se vyhnout se hrozbě,
ze všech stran, jenom výtky uslyším.
Autobus sice přijede včas,
ale začátek vyučování nestihnu,
poznámka v žákajdě, objeví se zas,
že bojím se domů, se ale přistihnu.
PeopleSTAR (11 hodnocení)
Další příspěvky autora
Vzpamatují se lidé včas?
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
NEZVYKEJ SI !
Ty myslíš, že si mě ochočíš? Tak na to drahá zapomeň! Do mého života nikdy nevkr...
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
NEZVYKEJ SI !
Ty myslíš, že si mě ochočíš? Tak na to drahá zapomeň! Do mého života nikdy nevkr...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva