Podzim se zase oblékl
do deštivého hávu,
vítr kolem prolétl
a já s chutí, dám si kávu.
Na takový nečas,
je snad dobré, jen z okna koukat,
ale vyjít ven, musím občas
a do zad, mi bude vítr foukat.
Nemám tenhle způsob počasí,
nemám ho ale vůbec ráda,
snad se ještě na chvíli vyčasí,
na kávu ráda, pozvu kamaráda.
Budem vzpomínat u kávičky
na to rozmarné léto,
nakonec skončíme u skleničky,
ať prší, my jsme spokojeni přesto.
Na ten smutný podzim,
na ten já mám svůj lék,
s sebou stále radost vozím
a vůbec nevím, co je vztek.
PeopleSTAR (4 hodnocení)