Smutně vyzvánějí zvony přijď mě trochu potěšit smutně znějí i všechny tóny naši krizi, už musíme vyřešit. Smutek se odevšad plíží proč, když chci být veselá! Kámen na srdíčku tíží a za mnou, nejedna noc probdělá. Věřím, že mě smutnit nenecháš čekám na tvé zaklepání pak tiše do ouška mi pošeptáš mám tě rád, o tom nemáš ani zdání. Pak i zvony budou krásně znít všechno se kolem prosvítí o tvé lásce nebudu jen snít snad se naše touhy, nikam nezřítí.