Odešli všichni od řeky
a přenechali ji rybářům.
Po nich přiběhnou mlhy a kry
a zasněžený dům.
Rozmoklý, tiše si pomyslíš,
stoupaje po schodech:
Jak tvrdá je tato mříž,
jak měkký byl mech.
Najdeme úsměv mezi rty,
my, všichni lidé, já i ty
a i ta ruka žebrákova,
najdeme teplo nad ohněm,
anebo aspoň v dechu svém,
anebo aspoň teplá slova?
a
a přenechali ji rybářům.
Po nich přiběhnou mlhy a kry
a zasněžený dům.
Rozmoklý, tiše si pomyslíš,
stoupaje po schodech:
Jak tvrdá je tato mříž,
jak měkký byl mech.
Najdeme úsměv mezi rty,
my, všichni lidé, já i ty
a i ta ruka žebrákova,
najdeme teplo nad ohněm,
anebo aspoň v dechu svém,
anebo aspoň teplá slova?
a
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
TOUHA - Vítězslav Nezval
Ó bulváry, ó automobily, jak krásné je pole, v němž zraje obilí! Číst starou kn...
VÁNICE - Stěpan Ščipačov
Vánice, že by vlci zabloudili! Práší a mete, zvedá k nebi sníh. V galoších žena ...
NÉNIE - Vít Obrtel
Poledne chromových žlutí, nebesa bez poskvrny, vesmírná slunečnice na kříž přibí...
Ó bulváry, ó automobily, jak krásné je pole, v němž zraje obilí! Číst starou kn...
VÁNICE - Stěpan Ščipačov
Vánice, že by vlci zabloudili! Práší a mete, zvedá k nebi sníh. V galoších žena ...
NÉNIE - Vít Obrtel
Poledne chromových žlutí, nebesa bez poskvrny, vesmírná slunečnice na kříž přibí...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva