Odešli všichni od řeky
a přenechali ji rybářům.
Po nich přiběhnou mlhy a kry
a zasněžený dům.
Rozmoklý, tiše si pomyslíš,
stoupaje po schodech:
Jak tvrdá je tato mříž,
jak měkký byl mech.
Najdeme úsměv mezi rty,
my, všichni lidé, já i ty
a i ta ruka žebrákova,
najdeme teplo nad ohněm,
anebo aspoň v dechu svém,
anebo aspoň teplá slova?
a
a přenechali ji rybářům.
Po nich přiběhnou mlhy a kry
a zasněžený dům.
Rozmoklý, tiše si pomyslíš,
stoupaje po schodech:
Jak tvrdá je tato mříž,
jak měkký byl mech.
Najdeme úsměv mezi rty,
my, všichni lidé, já i ty
a i ta ruka žebrákova,
najdeme teplo nad ohněm,
anebo aspoň v dechu svém,
anebo aspoň teplá slova?
a
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
PRAMEN - František Gottlieb
Jsi zrcadlo, jež pojí zemi s nebem. V tobě se píseň počíná, tvé ústraní jen sbí...
JAK V JIŽNÍCH NOCÍCH - František Gottlieb
Jak v jižních nocích, kdy jsem bděl blíž hvězdám a blíž zemi! I vlny šumí, archi...
ČAS LETNIC - František Gottlieb
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
Jsi zrcadlo, jež pojí zemi s nebem. V tobě se píseň počíná, tvé ústraní jen sbí...
JAK V JIŽNÍCH NOCÍCH - František Gottlieb
Jak v jižních nocích, kdy jsem bděl blíž hvězdám a blíž zemi! I vlny šumí, archi...
ČAS LETNIC - František Gottlieb
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva