Najednou mi láska dveře zavírá,
je to k něčemu dobré - možná.
Zato pořádně oči mi otvírá,
za život dobré i zlé, člověk pozná.
Projdu cestou, kde kráčí štěstí,
v tu chvíli radost mám,
ta mě nezavede do neštěstí,
ale už i smutné cesty znám.
Život tě někdy pořádně zkouší,
ale neboj se, postav se mu čelem!
Ale každý jen po dobrém touží,
kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem.
Odpusť každému a nemsti se nikomu,
uvidíš, že tak lépe se žije,
vyhneš se trápení, život ti udělí poklonu
a vrásky z čela, zcela ti smyje.
je to k něčemu dobré - možná.
Zato pořádně oči mi otvírá,
za život dobré i zlé, člověk pozná.
Projdu cestou, kde kráčí štěstí,
v tu chvíli radost mám,
ta mě nezavede do neštěstí,
ale už i smutné cesty znám.
Život tě někdy pořádně zkouší,
ale neboj se, postav se mu čelem!
Ale každý jen po dobrém touží,
kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem.
Odpusť každému a nemsti se nikomu,
uvidíš, že tak lépe se žije,
vyhneš se trápení, život ti udělí poklonu
a vrásky z čela, zcela ti smyje.
PeopleSTAR (8 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva