Za okny se rychle stmívá,
najednou se bojím tmy,
ale tak se nejlíp snívá,
stále jsou to jenom sny.
Vánek na okno lehce ťuká,
rád by, kdybych mu otevřela,
najednou hladí mě čísi ruka,
koho, dostanu já za manžela?
Od svíce dlouhé stíny,
se po pokoji kradou,
necítím už pocit viny,
teď řídím se tvoji radou.
Ať každý ve svém životě,
udělá si pořádek,
sbohem dávám samotě
a otvírám knihu pohádek.
Já prostřednictvím knihy,
do pohádek vstoupím,
zbavím se té neustálé tíhy
a k doživotí s tebou, se odsoudím.
najednou se bojím tmy,
ale tak se nejlíp snívá,
stále jsou to jenom sny.
Vánek na okno lehce ťuká,
rád by, kdybych mu otevřela,
najednou hladí mě čísi ruka,
koho, dostanu já za manžela?
Od svíce dlouhé stíny,
se po pokoji kradou,
necítím už pocit viny,
teď řídím se tvoji radou.
Ať každý ve svém životě,
udělá si pořádek,
sbohem dávám samotě
a otvírám knihu pohádek.
Já prostřednictvím knihy,
do pohádek vstoupím,
zbavím se té neustálé tíhy
a k doživotí s tebou, se odsoudím.
PeopleSTAR (6 hodnocení)
Další příspěvky autora
PROCHÁZÍ RŮZNÝMI FÁZEMI
Tam na krajíčku lesa, je to naše místečko lásky. Často naše srdíčko plesá a já p...
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
Tam na krajíčku lesa, je to naše místečko lásky. Často naše srdíčko plesá a já p...
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva