Oči máš hluboké jako lesní tůně,
zbytečně po nich - mé srdce stůně.
Ty je dávno pro jiného máš
a mně už jenom, sbohem dáš.
Tolik jsem v lásku věřil,
tvou - s tou mou jsem měřil.
Teď jsem tady zůstal sám,
prostě osud - ten nepřál nám.
Ale vydám se na lepší cestu,
snad si přivedu i nevěstu.
Nesmím se hned vzdávat,
ale lepší než brát - je přece dávatž.
zbytečně po nich - mé srdce stůně.
Ty je dávno pro jiného máš
a mně už jenom, sbohem dáš.
Tolik jsem v lásku věřil,
tvou - s tou mou jsem měřil.
Teď jsem tady zůstal sám,
prostě osud - ten nepřál nám.
Ale vydám se na lepší cestu,
snad si přivedu i nevěstu.
Nesmím se hned vzdávat,
ale lepší než brát - je přece dávatž.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
JARNÍ NEPOKOJ - Bohuslav Richter
Tráva se probouzí. zezelená za chvilku, až přinesou jí deště jarní košilku. Na ...
PROSTOTA - Bohuslav Richter
Jsou pravdy, které lžou, a jsou lži, kterým se klaníš. Opravdu jsou, ty jediná,...
NEBE - Bohuslav Richter
Prý když nebe začne krvácet, srdce se to nedotkne. Nevím. Jedné noci jsem potk...
Tráva se probouzí. zezelená za chvilku, až přinesou jí deště jarní košilku. Na ...
PROSTOTA - Bohuslav Richter
Jsou pravdy, které lžou, a jsou lži, kterým se klaníš. Opravdu jsou, ty jediná,...
NEBE - Bohuslav Richter
Prý když nebe začne krvácet, srdce se to nedotkne. Nevím. Jedné noci jsem potk...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva