Oči máš hluboké jako lesní tůně,
zbytečně po nich - mé srdce stůně.
Ty je dávno pro jiného máš
a mně už jenom, sbohem dáš.
Tolik jsem v lásku věřil,
tvou - s tou mou jsem měřil.
Teď jsem tady zůstal sám,
prostě osud - ten nepřál nám.
Ale vydám se na lepší cestu,
snad si přivedu i nevěstu.
Nesmím se hned vzdávat,
ale lepší než brát - je přece dávatž.
zbytečně po nich - mé srdce stůně.
Ty je dávno pro jiného máš
a mně už jenom, sbohem dáš.
Tolik jsem v lásku věřil,
tvou - s tou mou jsem měřil.
Teď jsem tady zůstal sám,
prostě osud - ten nepřál nám.
Ale vydám se na lepší cestu,
snad si přivedu i nevěstu.
Nesmím se hned vzdávat,
ale lepší než brát - je přece dávatž.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Večerem putují světla lamp. Myslím na Tebe za záclonou okenního skla... Bolí mne...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Daleko v oblacích zrají semínka v jablíčku a tak daleko jsme si moje lásko ... A...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Ráno tak silně provoněné deštěm když sklouzla jsi do mé bytosti celou velikostí ...
Večerem putují světla lamp. Myslím na Tebe za záclonou okenního skla... Bolí mne...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Daleko v oblacích zrají semínka v jablíčku a tak daleko jsme si moje lásko ... A...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Ráno tak silně provoněné deštěm když sklouzla jsi do mé bytosti celou velikostí ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva