Oči máš hluboké jako lesní tůně,
zbytečně po nich - mé srdce stůně.
Ty je dávno pro jiného máš
a mně už jenom, sbohem dáš.
Tolik jsem v lásku věřil,
tvou - s tou mou jsem měřil.
Teď jsem tady zůstal sám,
prostě osud - ten nepřál nám.
Ale vydám se na lepší cestu,
snad si přivedu i nevěstu.
Nesmím se hned vzdávat,
ale lepší než brát - je přece dávatž.
zbytečně po nich - mé srdce stůně.
Ty je dávno pro jiného máš
a mně už jenom, sbohem dáš.
Tolik jsem v lásku věřil,
tvou - s tou mou jsem měřil.
Teď jsem tady zůstal sám,
prostě osud - ten nepřál nám.
Ale vydám se na lepší cestu,
snad si přivedu i nevěstu.
Nesmím se hned vzdávat,
ale lepší než brát - je přece dávatž.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
BUDEME KLIDNĚ SPÁT
Dívám se na svět z výšky a nic moc dobrého nevidím. Na hrobech dohořívají svíčky...
MOŘE SI S HVĚZDAMI POVÍDÁ
Moře si s hvězdami povídá o tom, že vždy není klidné! Na to se měsíc rád nedívá,...
ČAS SI NEDÁ ŘÍCT
Měli jsme se už jako děti rádi a máme se dodnes. Kolem nás byli kamarádi, jen to...
Dívám se na svět z výšky a nic moc dobrého nevidím. Na hrobech dohořívají svíčky...
MOŘE SI S HVĚZDAMI POVÍDÁ
Moře si s hvězdami povídá o tom, že vždy není klidné! Na to se měsíc rád nedívá,...
ČAS SI NEDÁ ŘÍCT
Měli jsme se už jako děti rádi a máme se dodnes. Kolem nás byli kamarádi, jen to...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva