S vločkami štěstí padá,
na promrzlou, černou zem,
zbytečná je moje rada,
navždy se rozluč se svým zlem.
Jakmile si zlo pustíš k tělu,
těžko se jej budeš zbavovat,
věř mi - na mou věru,
už je pozdě - potom litovat.
Zametu si svoje štěstíčko,
každý den přece nepadá,
lehké je jak peříčko,
za obzor slunce zapadá.
Jak šťasten je člověk,
když má vše, co má rád!
Chrání hnízdo vlaštovek,
to ona je jeho kamarád.
Kde vlaštovky hnízdí,
tam bývá zpravidla i štěstí,
závist ošklivě člověka hyzdí
a často jej přivede i na scestí.
na promrzlou, černou zem,
zbytečná je moje rada,
navždy se rozluč se svým zlem.
Jakmile si zlo pustíš k tělu,
těžko se jej budeš zbavovat,
věř mi - na mou věru,
už je pozdě - potom litovat.
Zametu si svoje štěstíčko,
každý den přece nepadá,
lehké je jak peříčko,
za obzor slunce zapadá.
Jak šťasten je člověk,
když má vše, co má rád!
Chrání hnízdo vlaštovek,
to ona je jeho kamarád.
Kde vlaštovky hnízdí,
tam bývá zpravidla i štěstí,
závist ošklivě člověka hyzdí
a často jej přivede i na scestí.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva