Mám svého pavoučka,
co mi štěstí nosí,
jeho milá je droboučká
a pas má přímo vosí.
Svorně tady žijí se mnou,
jako lidé i oni se milují,
od sebe se ani nehnou,
naši lásku shora sledují.
Zřejmě přejí lásku nám,
jako lidé nezávidí,
proto je tak ráda mám,
v mé ruce koště neuvidí.
Až odejdou do pavoučího nebe,
jejich děti tady zůstanou,
snad budu milovat stále tebe,
ať do pavučiny lásky nás dostanou.
co mi štěstí nosí,
jeho milá je droboučká
a pas má přímo vosí.
Svorně tady žijí se mnou,
jako lidé i oni se milují,
od sebe se ani nehnou,
naši lásku shora sledují.
Zřejmě přejí lásku nám,
jako lidé nezávidí,
proto je tak ráda mám,
v mé ruce koště neuvidí.
Až odejdou do pavoučího nebe,
jejich děti tady zůstanou,
snad budu milovat stále tebe,
ať do pavučiny lásky nás dostanou.
PeopleSTAR (8 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva