Na zemi našel jsem brko ptačí,
za klobouk jsem si ho dal,
čáp mě uviděl a utíkal,co mu síly stačí,
ptačí řečí si něco povídal.
Já na něj,at se mě nebojí,
at zůstane v klidu stát,
chci mít brko alespon dvojí,
nemusí se mě vůbec bát.
Pták přesto utíkal pryč,
dál se mě přes můj hlas bál,
poté zůstal stát na noze jako tyč,
něco si hlasitě povídal.
Žábu u vody chytil,
já už šel pomalu pryč,
ruce jsem si doma umyl,
proklínal jsem svůj chtíč.
PeopleSTAR (2 hodnocení)