Plácám a plácám,
co jen stačí ke štěstí!
Často vinu si dávám,
básně jsou pro mě neřestí.
Nemohu se jich zbavit,
stále se mi vrací
a přesto není co slavit,
já mám mánii psací.
Snad až jednou,
kdy nebudu si moci vzpomenout,
co kdy prožila jsem lásko s tebou,
budu moci jenom povzdechnout.
Nad životem, co tolik chvátá,
nic krásného už se nevrátí,
byl překrásný - pravda svatá,
přeji si, ať vzpomínky se neztratí.
Ať aspoň ty mě zůstanou
a láska, co v srdci přebývá,
už se žádné zázraky nestanou,
smířit se s osudem - jiného nezbývá.
co jen stačí ke štěstí!
Často vinu si dávám,
básně jsou pro mě neřestí.
Nemohu se jich zbavit,
stále se mi vrací
a přesto není co slavit,
já mám mánii psací.
Snad až jednou,
kdy nebudu si moci vzpomenout,
co kdy prožila jsem lásko s tebou,
budu moci jenom povzdechnout.
Nad životem, co tolik chvátá,
nic krásného už se nevrátí,
byl překrásný - pravda svatá,
přeji si, ať vzpomínky se neztratí.
Ať aspoň ty mě zůstanou
a láska, co v srdci přebývá,
už se žádné zázraky nestanou,
smířit se s osudem - jiného nezbývá.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva