Po špičkách jako dech, a my nic netušili,
přišly soumraky, umyté do růžova,
veselá okna tančí mezi větrnými stromy.
Co je to? Zřím sám sebe dolů jít. Tak dávno,
tak dávno, co se obraz můj oddělil od těla,
a stoje u okna, jdu přec tou cestou jara.
A slyším, slyším tě, zimnice bělozubá,
po osou stranách cesty, cesty kouzel.
A toť ten vítr zas, jenž prsty kovovými
zvonil a bubnoval do oken, na mé čelo?
Již jdu, můj bratře v plášti růžovém.
přišly soumraky, umyté do růžova,
veselá okna tančí mezi větrnými stromy.
Co je to? Zřím sám sebe dolů jít. Tak dávno,
tak dávno, co se obraz můj oddělil od těla,
a stoje u okna, jdu přec tou cestou jara.
A slyším, slyším tě, zimnice bělozubá,
po osou stranách cesty, cesty kouzel.
A toť ten vítr zas, jenž prsty kovovými
zvonil a bubnoval do oken, na mé čelo?
Již jdu, můj bratře v plášti růžovém.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Z PLAMENE A JASU - M. J. Lermontov
Kdyby tě svět i osud oklamal a zkrušil na životní pouti, přečti si tyto verše - ...
SBOHEM A ŠÁTEČEK - Vítězslav Nezval
Svícny zrcadla a jedna stará lampa Žena tetovaná od prstů až k rameni vystrojila...
Z PLAMENE A JASU - M. J. Lermontov
Když zpívá - zvuky slastně tají, tak jako ústa v polibcích, když vzhlédne, anděl...
Kdyby tě svět i osud oklamal a zkrušil na životní pouti, přečti si tyto verše - ...
SBOHEM A ŠÁTEČEK - Vítězslav Nezval
Svícny zrcadla a jedna stará lampa Žena tetovaná od prstů až k rameni vystrojila...
Z PLAMENE A JASU - M. J. Lermontov
Když zpívá - zvuky slastně tají, tak jako ústa v polibcích, když vzhlédne, anděl...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva