Po špičkách jako dech, a my nic netušili,
přišly soumraky, umyté do růžova,
veselá okna tančí mezi větrnými stromy.
Co je to? Zřím sám sebe dolů jít. Tak dávno,
tak dávno, co se obraz můj oddělil od těla,
a stoje u okna, jdu přec tou cestou jara.
A slyším, slyším tě, zimnice bělozubá,
po osou stranách cesty, cesty kouzel.
A toť ten vítr zas, jenž prsty kovovými
zvonil a bubnoval do oken, na mé čelo?
Již jdu, můj bratře v plášti růžovém.
přišly soumraky, umyté do růžova,
veselá okna tančí mezi větrnými stromy.
Co je to? Zřím sám sebe dolů jít. Tak dávno,
tak dávno, co se obraz můj oddělil od těla,
a stoje u okna, jdu přec tou cestou jara.
A slyším, slyším tě, zimnice bělozubá,
po osou stranách cesty, cesty kouzel.
A toť ten vítr zas, jenž prsty kovovými
zvonil a bubnoval do oken, na mé čelo?
Již jdu, můj bratře v plášti růžovém.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
DRAMA - Vítězslav Nezval
V tom domě kde už nebydlí Pije svou starou sklenku grogu A hledí na strakatou do...
PÍSEŇ - Vítězslav Nezval
Ve vašem boku spí aiolská lyra. Na řece Orinoku zní zpěv gondoliéra. Piano, smy...
NÁPIS - Vítězslav Nezval
Kolik jsem vypsal tužek, kolik jsem zmuchlal lůžek, letím, ač nejsem pták, sám n...
V tom domě kde už nebydlí Pije svou starou sklenku grogu A hledí na strakatou do...
PÍSEŇ - Vítězslav Nezval
Ve vašem boku spí aiolská lyra. Na řece Orinoku zní zpěv gondoliéra. Piano, smy...
NÁPIS - Vítězslav Nezval
Kolik jsem vypsal tužek, kolik jsem zmuchlal lůžek, letím, ač nejsem pták, sám n...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva