Chtěl jsem býti poeta,
však připadám si jako popleta.
Před tebou mi rudnou tváře,
jak tisíců lampiónů záře.
Ruce jak starcovi se chvějí.
Sevřít pevně v náruči tě chtějí.
Obavy nedovolí mi promluvit,
v touze ledy prolomit.
Mé uši touží slyšet chci tě.
Mé rty chtějí políbit tě.
však připadám si jako popleta.
Před tebou mi rudnou tváře,
jak tisíců lampiónů záře.
Ruce jak starcovi se chvějí.
Sevřít pevně v náruči tě chtějí.
Obavy nedovolí mi promluvit,
v touze ledy prolomit.
Mé uši touží slyšet chci tě.
Mé rty chtějí políbit tě.
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
Valentýnské přání
Snad není pozdě na jedno přání, a nebudu ti lhát. Ačkoliv mi v tom sedmero hor b...
Já a ty
Nořím se do světa vzpomínek. Jsou jako hejna ryb. Milióny zmatených hrdinek. A j...
Pozdě bycha honit
Kam poděl se plamen z očí mých? Proč už tě nevídám? Kam zmizel úsměv ze rtů tvýc...
Snad není pozdě na jedno přání, a nebudu ti lhát. Ačkoliv mi v tom sedmero hor b...
Já a ty
Nořím se do světa vzpomínek. Jsou jako hejna ryb. Milióny zmatených hrdinek. A j...
Pozdě bycha honit
Kam poděl se plamen z očí mých? Proč už tě nevídám? Kam zmizel úsměv ze rtů tvýc...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva