Oči jen pro pláč mám,
nevím, kdy naposled se smály.
Sama sebe, stále se ptám,
mám už dost, té tvé chvály.
Nestojím o to, by mě někdo litoval,
snad dokáži na tebe zapomenout,
netoužím, by druhý, tobě se podobal
a už vůbec, nikomu nechci podlehnout.
Je to má dobrovolná volba
a věřím, že svobodu získám,
určitě to nebude větší hrozba,
zatím si na to, pomalu zvykám.
Až jednoho dne, vše pochopím,
zas v mých očích bude jas,
štěstí do svých rukou uchopím,
bolest odejde, ale chce to čas.
PeopleSTAR (7 hodnocení)