Potůček se krajinou proplétá,
na své pouti - každého zdraví,
podívá se i na okraj města,
stále je veselý a hravý.
Mohl by se s řekou setkat,
ale tomu se stále brání.
Chce svůj půvab do krajiny vetkat,
do říše lesů, vod a strání.
Lesy svou kouzelnou píseň zpívají,
rády potůčku poskytnou přístřeší,
dravci svým ostrým zrakem se dívají,
hledají svou kořist v blízkém ořeší.
Jen ten potůček si plyne dál,
také i on svou píseň zpívá.
Opravdu není nic, čeho by se bál,
sluníčko zapadá a pomalu se stmívá.
I on se do tmy ponoří,
jen s hvězdami si bude povídat,
pak z mraků - měsíc se vynoří,
se svítáním, chce zase nový den přivítat.
na své pouti - každého zdraví,
podívá se i na okraj města,
stále je veselý a hravý.
Mohl by se s řekou setkat,
ale tomu se stále brání.
Chce svůj půvab do krajiny vetkat,
do říše lesů, vod a strání.
Lesy svou kouzelnou píseň zpívají,
rády potůčku poskytnou přístřeší,
dravci svým ostrým zrakem se dívají,
hledají svou kořist v blízkém ořeší.
Jen ten potůček si plyne dál,
také i on svou píseň zpívá.
Opravdu není nic, čeho by se bál,
sluníčko zapadá a pomalu se stmívá.
I on se do tmy ponoří,
jen s hvězdami si bude povídat,
pak z mraků - měsíc se vynoří,
se svítáním, chce zase nový den přivítat.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva