Tvých vlasů pramínek,
pod polštář si dám,
v ruce hřeje kamínek,
už necítím se sám.
Procházím se po nábřeží,
je vlahý, letní večer,
staré hodiny odbíjí na věži
a já bych štěstím brečel.
Ty ses mi lásko vrátila,
z tak veliké dálky,
jednou ses mi ztratila,
jak za bouře bárky.
Jako by tě vítr zavál
do neznámých krajin,
na tebe jsem pozor dával,
jak na děti, pohled matčin.
Dnešní noc, už nebudu sám,
jen měsíc nechám nakouknout,
tobě lásko, všechno dám
a už si nenechám tebe odfouknout.
pod polštář si dám,
v ruce hřeje kamínek,
už necítím se sám.
Procházím se po nábřeží,
je vlahý, letní večer,
staré hodiny odbíjí na věži
a já bych štěstím brečel.
Ty ses mi lásko vrátila,
z tak veliké dálky,
jednou ses mi ztratila,
jak za bouře bárky.
Jako by tě vítr zavál
do neznámých krajin,
na tebe jsem pozor dával,
jak na děti, pohled matčin.
Dnešní noc, už nebudu sám,
jen měsíc nechám nakouknout,
tobě lásko, všechno dám
a už si nenechám tebe odfouknout.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘICHÁZÍ PODZIM
Pomaloučku podzim přichází, všemi barvami bude zářit. Člověk i v něm klid nacház...
AŤ MÁŠ PŘÁTELE KOLEM SEBE
Život ti nabízí tolik radostí, tak se je chytit snaž! Ale je pln i častých staro...
VAŽTE SI ŽIVOTA !
Stín kráčí potichu za mnou a já utéci se mu snažím. Bude konečně štěstí se mnou?...
Pomaloučku podzim přichází, všemi barvami bude zářit. Člověk i v něm klid nacház...
AŤ MÁŠ PŘÁTELE KOLEM SEBE
Život ti nabízí tolik radostí, tak se je chytit snaž! Ale je pln i častých staro...
VAŽTE SI ŽIVOTA !
Stín kráčí potichu za mnou a já utéci se mu snažím. Bude konečně štěstí se mnou?...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva