Ty jsi praštěná holka
a přesto tě mám rád.
Jen stále nevím - holka,
proč mně tě závidí kamarád.
Snad tě také tajně miluje,
ale nechce se k tomu přiznat.
Cosi mě před ním varuje,
jen v tobě, nemohu se nějak vyznat.
Snad se časem všechno podá,
možná, že se trochu umoudříš,
to mně jaksi odvahu dodá
a ty i po mně - nakonec zatoužíš.
Pak jistě vše bude v pořádku,
neboj se, po jiných se už nedívám,
přiznávám, bál jsem se zpočátku,
ale většinou strach nemívám.
Ten mě vždycky brzy opustí,
proč se lásky vlastně bát?
Snad mně pán Bůh odpustí,
já nechci držet v životě celibát.
a přesto tě mám rád.
Jen stále nevím - holka,
proč mně tě závidí kamarád.
Snad tě také tajně miluje,
ale nechce se k tomu přiznat.
Cosi mě před ním varuje,
jen v tobě, nemohu se nějak vyznat.
Snad se časem všechno podá,
možná, že se trochu umoudříš,
to mně jaksi odvahu dodá
a ty i po mně - nakonec zatoužíš.
Pak jistě vše bude v pořádku,
neboj se, po jiných se už nedívám,
přiznávám, bál jsem se zpočátku,
ale většinou strach nemívám.
Ten mě vždycky brzy opustí,
proč se lásky vlastně bát?
Snad mně pán Bůh odpustí,
já nechci držet v životě celibát.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
U BŘEHU - Bohuslav Richter
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
KDYŽ - Bohuslav Richter
Když v řece Otavě v ranním oparu vaří se verše a do lesů nesou se v tajemné mlze...
JARNÍ NEPOKOJ - Bohuslav Richter
Tráva se probouzí. zezelená za chvilku, až přinesou jí deště jarní košilku. Na ...
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
KDYŽ - Bohuslav Richter
Když v řece Otavě v ranním oparu vaří se verše a do lesů nesou se v tajemné mlze...
JARNÍ NEPOKOJ - Bohuslav Richter
Tráva se probouzí. zezelená za chvilku, až přinesou jí deště jarní košilku. Na ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva