Pravidla lásky

Píši ti, drahý můj,
co bych ti nikdy neřekla.
Měsíčku po nebi pluj,
má cesta vede do pekla.

Píši a slzy tekou,
loučím se s poslední nadějí,
nekonečně minuty se vlekou,
boj pravda se lží svádějí.

Srdce bije jako o závod,
nevím, zda mé rozhodnutí přijmeš,
předkládat ti nechci návod,
ale věřím, že obloukem, se mi vyhneš.

Takhle snad to bude lepší,
čas jednou zhojí všechny rány,
bolest bude o poznání menší,
pravidla lásky - nám nebyly dány.

Rychle v pokoji se stmívá,
stíny mě tak trochu děsí,
má přiznání nejsou lživá,
život s tebou - byl jen zlatou klecí.

Přečti si můj dopis, prosím,
ale odpověď už nečekám!
Jen zklamání v sobě nosím,
pokorně před oltář poklekám.

Snad Bůh mi dá rozřešení,
pak s osudem se smířím,
jsme oba v lásce poražení,
pro nás byla pouze chmýřím.

To chmýří odvál čas,
vzpomínky si ale zachovej,
jednou zas ozve se hlas
a už před láskou necouvej!