Otvírám knihu básní,
čtu jednu báseň po druhé,
člověk se při nich zasní,
ale jsou to přeludy pouhé.
Když odložím knihu
a přestanu snít,
dávám přednost tichu,
budu už spát nebo bdít?
Spánek ne a ne přijít,
představuji si miláčku tebe,
na chvilku bys mohl přijít,
že nepřijdeš, ta myšlenka zebe.
Jen v těch básních
je tolik lásky a něhy,
tolik bylo dnů krásných,
teď nás oddělují břehy.
Kde bych mohla přejít
a vrátit se zase k tobě,
by se srdce naše mohla sejít
a navěky dát sbohem - zlobě.
čtu jednu báseň po druhé,
člověk se při nich zasní,
ale jsou to přeludy pouhé.
Když odložím knihu
a přestanu snít,
dávám přednost tichu,
budu už spát nebo bdít?
Spánek ne a ne přijít,
představuji si miláčku tebe,
na chvilku bys mohl přijít,
že nepřijdeš, ta myšlenka zebe.
Jen v těch básních
je tolik lásky a něhy,
tolik bylo dnů krásných,
teď nás oddělují břehy.
Kde bych mohla přejít
a vrátit se zase k tobě,
by se srdce naše mohla sejít
a navěky dát sbohem - zlobě.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
AŤ MÁŠ PŘÁTELE KOLEM SEBE
Život ti nabízí tolik radostí, tak se je chytit snaž! Ale je pln i častých staro...
VAŽTE SI ŽIVOTA !
Stín kráčí potichu za mnou a já utéci se mu snažím. Bude konečně štěstí se mnou?...
SNAŽTE SE !
Každý přece v něco věří a přeje si - by ho anděl strážný opatroval. Jenomže živo...
Život ti nabízí tolik radostí, tak se je chytit snaž! Ale je pln i častých staro...
VAŽTE SI ŽIVOTA !
Stín kráčí potichu za mnou a já utéci se mu snažím. Bude konečně štěstí se mnou?...
SNAŽTE SE !
Každý přece v něco věří a přeje si - by ho anděl strážný opatroval. Jenomže živo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva