Dveře se otvírají
a vzpomínky mizí.
Mé oči se zavírají
tvář v mlze, zdá se cizí.
Nejsi to ty, miláčku
je to jako přelud
co slétl na zem z obláčku
prosím, zlý na mě nebuď!
Až se mlhy rozplynou
zřím jasně tvoji tvář
budu zase tvoji dívčinou
nikde mlha, jen slunce zář.
a vzpomínky mizí.
Mé oči se zavírají
tvář v mlze, zdá se cizí.
Nejsi to ty, miláčku
je to jako přelud
co slétl na zem z obláčku
prosím, zlý na mě nebuď!
Až se mlhy rozplynou
zřím jasně tvoji tvář
budu zase tvoji dívčinou
nikde mlha, jen slunce zář.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
PRAMEN - František Gottlieb
Jsi zrcadlo, jež pojí zemi s nebem. V tobě se píseň počíná, tvé ústraní jen sbí...
JAK V JIŽNÍCH NOCÍCH - František Gottlieb
Jak v jižních nocích, kdy jsem bděl blíž hvězdám a blíž zemi! I vlny šumí, archi...
ČAS LETNIC - František Gottlieb
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
Jsi zrcadlo, jež pojí zemi s nebem. V tobě se píseň počíná, tvé ústraní jen sbí...
JAK V JIŽNÍCH NOCÍCH - František Gottlieb
Jak v jižních nocích, kdy jsem bděl blíž hvězdám a blíž zemi! I vlny šumí, archi...
ČAS LETNIC - František Gottlieb
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva