Pozoruji mraky, jak oblohou plují,
jak já jim jenom závidím!
Od západu do nich větry dují,
ale že by štěstí přivály - nevidím.
Mráčky se honí oblohou
a pod ní na lásku vzpomínám,
vím, že pomoci mi nemohou,
svůj žal tak svěřím dolinám.
Ozvěna mi odpověď vrací,
ale čekal jsem něco jiného!
Tak se má naděje pomalu ztrácí
a má láska, má už svého milého.
Ale přesto jí velké štěstí přeji,
ať šťastná je a nepozná zklamání,
ať lepší než můj, je život její
a vždy ji její anděl strážný ochrání.
jak já jim jenom závidím!
Od západu do nich větry dují,
ale že by štěstí přivály - nevidím.
Mráčky se honí oblohou
a pod ní na lásku vzpomínám,
vím, že pomoci mi nemohou,
svůj žal tak svěřím dolinám.
Ozvěna mi odpověď vrací,
ale čekal jsem něco jiného!
Tak se má naděje pomalu ztrácí
a má láska, má už svého milého.
Ale přesto jí velké štěstí přeji,
ať šťastná je a nepozná zklamání,
ať lepší než můj, je život její
a vždy ji její anděl strážný ochrání.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
VŮBEC SE NEBRÁNÍM
V myšlenkách bloudím a na všechno jsem sám. Tak korunou si hodím, snad štěstí - ...
Vzpamatují se lidé včas?
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
V myšlenkách bloudím a na všechno jsem sám. Tak korunou si hodím, snad štěstí - ...
Vzpamatují se lidé včas?
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva