Děkuji ti za všechno, za to, žes lásku mi poznat dal,
za slova útěchy, za každé něžné pohlazení.
Teď na moři jsem sama, kdosi mi vítr z plachet vzal,
nikde pevninu nevidím, snad ani střípek lásky nalezení.
Cítím se jak trosečník a nevím, zda dopluji k břehu,
přesto u srdce vzpomínky na tebe krásně hřejí,
jen vlnky tiše si šeptají a nahrazují mi tvoji něhu,
bych doplula až do přístavu lásky - asi marně si přeji.
Jak snadné je nenávratně velkou lásku ztratit,
můžeš po ní volat do všech světových stran,
ale ten, koho tolik miluješ, už se nechce vrátit,
najdi si proto novou lásku a trápení se braň!
Až unavené slunce půjde za obzor zase spát
a hvězdy toulavé, po nebi rozzáří svoji tvář,
láska končí - my už si přece nemusíme lhát
a s úsvitem ranním, očekávat budem opět slunce zář.
Slunce i to mé bolavé srdce rozveselí a zahřeje,
odvahu mi dodá, bych mohla znovu milovat.
Láskou budem žít, snad každý nám ji dopřeje,
ale vyvaruj se toho, že chtěl bys zase něco slibovat.
PeopleSTAR (35 hodnocení)