Vlak hvízdl. Sbohem, cesto,
už přijde nádraží.
Ve tmě se leskne město
jak perleť. Tiše mží.
Ach, dálka už se krátí.
Mihnou se pole. Tma.
Třpyt světel blízko trati,
jak mě to dojímá!
Vždyť někde tam v té záři,
v perleti měňavé,
jak slzička tam září,
jak krůpěj - okno tvé!
už přijde nádraží.
Ve tmě se leskne město
jak perleť. Tiše mží.
Ach, dálka už se krátí.
Mihnou se pole. Tma.
Třpyt světel blízko trati,
jak mě to dojímá!
Vždyť někde tam v té záři,
v perleti měňavé,
jak slzička tam září,
jak krůpěj - okno tvé!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva