Čím dál víc, příroda nás trestá,
nevíme, co nás od ní ještě čeká!
Vítr nešetří lesy, domy, města,
rozvodní se nejeden potok, nejedna řeka.
Takový divný je dnes ten svět,
ale máme, co jsme si nadrobili.
Dřív byl samý smích, samý květ,
snad nás prosí - bychom se jí podrobili.
Ale člověk - je nepoučitelný tvor,
myslí si snad, že nad přírodou zvítězí?
Asi je to jeho jakýsi vzdor,
ale řádění živlů - to ho vyděsí.
nevíme, co nás od ní ještě čeká!
Vítr nešetří lesy, domy, města,
rozvodní se nejeden potok, nejedna řeka.
Takový divný je dnes ten svět,
ale máme, co jsme si nadrobili.
Dřív byl samý smích, samý květ,
snad nás prosí - bychom se jí podrobili.
Ale člověk - je nepoučitelný tvor,
myslí si snad, že nad přírodou zvítězí?
Asi je to jeho jakýsi vzdor,
ale řádění živlů - to ho vyděsí.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
PROBOUZÍM SE S NADĚJÍ ...
Probouzím se s nadějí, že přijdeš večer zas. Vím, že zázraky se nedějí, chce t...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Toužím po horském prameni rtů. Vytlačíš mne až na okraj skály ... Ztrácí se tam...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Jsi se mnou na bílém stole dvě paže a v záhoně melodie kvetou do nádherné řeky ....
Probouzím se s nadějí, že přijdeš večer zas. Vím, že zázraky se nedějí, chce t...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Toužím po horském prameni rtů. Vytlačíš mne až na okraj skály ... Ztrácí se tam...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Jsi se mnou na bílém stole dvě paže a v záhoně melodie kvetou do nádherné řeky ....
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva