Čím dál víc, příroda nás trestá,
nevíme, co nás od ní ještě čeká!
Vítr nešetří lesy, domy, města,
rozvodní se nejeden potok, nejedna řeka.
Takový divný je dnes ten svět,
ale máme, co jsme si nadrobili.
Dřív byl samý smích, samý květ,
snad nás prosí - bychom se jí podrobili.
Ale člověk - je nepoučitelný tvor,
myslí si snad, že nad přírodou zvítězí?
Asi je to jeho jakýsi vzdor,
ale řádění živlů - to ho vyděsí.
nevíme, co nás od ní ještě čeká!
Vítr nešetří lesy, domy, města,
rozvodní se nejeden potok, nejedna řeka.
Takový divný je dnes ten svět,
ale máme, co jsme si nadrobili.
Dřív byl samý smích, samý květ,
snad nás prosí - bychom se jí podrobili.
Ale člověk - je nepoučitelný tvor,
myslí si snad, že nad přírodou zvítězí?
Asi je to jeho jakýsi vzdor,
ale řádění živlů - to ho vyděsí.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
ZATOULANÉ SRDÍČKO
Kde se toulá srdce moje? Snad k tobě cestu najde! Proč jsou smutné oči tvoje? Vě...
PŘESTO BYCH SI PŘÁL ....
Stále jsem tě tajně pozoroval a věřil jsem, že se na mě podíváš. O pravé lásce j...
ZÁŘÍŠ .....
Záříš, jak na obloze nejjasnější hvězda, vždy mi splníš všechna přání, jen snad ...
Kde se toulá srdce moje? Snad k tobě cestu najde! Proč jsou smutné oči tvoje? Vě...
PŘESTO BYCH SI PŘÁL ....
Stále jsem tě tajně pozoroval a věřil jsem, že se na mě podíváš. O pravé lásce j...
ZÁŘÍŠ .....
Záříš, jak na obloze nejjasnější hvězda, vždy mi splníš všechna přání, jen snad ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva