Pro mého obdivovatele

Snad už jen pro Tebe, můj drahý, budu své verše skládat,
co v Tobě se skrývá, chci z Tvé ruky hádat.

Oceňuješ mou píli, možná i talent mám,
chci se Ti odvděčit, tuto báseň ze srdce Ti dám.

Osud tomu chtěl, že právě Tobě jsem se svěřila,
mám v Tebe důvěru, všem Tvým slovům jsem vždy věřila.

Můj věrný, poezii svou vydám tiskem, vyberu topku,
vřelé věnování do knihy Ti napíšu, Tobě nikdy snad nevystavím stopku.

Úsměv upřímný Ti daruju, s Tebou skvěle se bavím,
skoro každý den - dobré ráno - Ti popřeju, s Tebou nový den slavím.

Jsi můj nezdolný obdivovatel i kritik zároveň,
budu se snažit Tě nezklamat, den ode dne být lepší, ať má to svou úroveň.

Možná, že někdy i Tvé nohy polechtám,
pak k hlavě Tvé se skloním - mám Tě moc ráda - do ouška Ti pošeptám.