Pro Tebe, táto

Nepamatuji se, kdy jsi mne poprvé spatřil, v náručí pochoval,
možná, že jsi i slzu dojetí zamáčknul, nezapomenutelnou chvíli ve svém srdci navždy uchoval.

Jezdili jsme na výlety, v zoo jsi se mnou u hrochů 2 hodiny postával,
ať domů si přivedu kluka na vážný vztah, tento názor jsi zastával.

Tvoje práce - v horku, v zimě, v dešti - doslova nebezpečná,
že Tvůj anděl strážný nad Tebou bdí - za to jsem mu vděčná.

I když jsem Tě třeba někdy svým chováním zklamala,
nikdy jsi mi nic nevyčetl, při mě vždy stál, já nikdy Ti do očí nelhala.

Rozdal by ses nejen pro mne, dal první - poslední,
že Ty jsi můj milovaný táta, to si teď poslechni.

Dnes spolu si dokážeme povídat tak jako - nikdy,
já si Tě moc vážím, jsem na Tebe pyšná - navždy.

Děsím se okamžiku, kdy vstoupíš mezi anděle,
já budu ronit slzy nekonečné, však myslet na Tebe stále, ať se koná pondělí či neděle.

Mám Tě moc ráda, můj drahý tatínku,
i Ty mne - to já vím, napořád v srdci mém zůstaneš každou vteřinku.