Slunce se na západě rozloučilo,
jen ten večer měsíc nevyšel.
Najednou se celé nebe zamračilo
a tys za mnou večer nepřišel.
Smutek se procházel po pokoji,
jakoby čekal, kdy radost vstoupí,
mé srdce se s výmluvou nespokojí,
jak my lidé, jsme někdy hloupí.
Mám ti ještě drahý věřit?
To není první večer, co jsem sama.
Komu se ale s trápením svěřit?
Proč jen tu není - moje máma!
Ta by mým slzám rozuměla,
vždyť byla přece také mladá.
I ta noc jaksi zesmutněla
a na mě - černá noc padá.
jen ten večer měsíc nevyšel.
Najednou se celé nebe zamračilo
a tys za mnou večer nepřišel.
Smutek se procházel po pokoji,
jakoby čekal, kdy radost vstoupí,
mé srdce se s výmluvou nespokojí,
jak my lidé, jsme někdy hloupí.
Mám ti ještě drahý věřit?
To není první večer, co jsem sama.
Komu se ale s trápením svěřit?
Proč jen tu není - moje máma!
Ta by mým slzám rozuměla,
vždyť byla přece také mladá.
I ta noc jaksi zesmutněla
a na mě - černá noc padá.
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
Vzpamatují se lidé včas?
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
NEZVYKEJ SI !
Ty myslíš, že si mě ochočíš? Tak na to drahá zapomeň! Do mého života nikdy nevkr...
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
NEZVYKEJ SI !
Ty myslíš, že si mě ochočíš? Tak na to drahá zapomeň! Do mého života nikdy nevkr...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva