Proč jsem tě jen potkal

Proč jsem tě jen kdysi potkal,
teď je zbytečné chtít zapomenout.
Čas zatím vlasy stříbrem protkal
a já chci si jen mládí připomenout.

Snad tenkrát z nebe hvězdy padaly
a my věřili na lásku věčnou.
Dnes bychom ji asi marně hledali,
láska a rozum jsou odděleny stěnou.

S léty tak trochu člověk zapomíná,
ale na některé okamžiky zapomenout nelze.
Naše dcera mi tvůj úsměv připomíná,
ostatní obrysy mizí a ztrácí se v mlze.

Už se navrátí nic, po čem tolik toužím,
můj nářek a pláč odnesla ozvěna.
Tolik let uběhlo a já se pro lásku soužím,
snad bych i odpustil, žes byla mi nevěrná.

Chodím na místa, kam chodili jsme spolu,
dnes už tam neslyším lásky píseň.
Smutně se dívám ze skály dolů,
vzpomínky se vracejí a padá na mně tíseň.