Procházím se po louce

Procházím se po louce,
pár vzpomínek nesouce,

Pamatuji si na těch pár chvil,
teď jsme od sebe již mnoho mil.

Vybavuji si tu nádhernou lavičku,
na které jsme byli kdejakou chviličku.

Těšili se ze své práce,
té, co dělá mozku rádce.

Naší společné báječné lásky,
opěvované překrásné krásky.

Té, co leckdy dělá lidem velké vrásky,
Té, u níchž se používají sedmikrásky.

Té, co mi teď rychle slzy vrhkla,
když si pomyslím, jaks poté mrkla.

Ulehám proto na luční kvítí,
dokud mi sluníčko ještě svítí.

Zavzpomínat na ty chvíle,
na ty, co mi byli milé.

Pouštím při tom naši píseň,
tak abych byl sotva slyšen.

Seděli jsme tenkrát vedle sebe,
chtěl jsem vidět jen,, jen stále tebe.


Pozoruji modré nebe,
stále slyším jen,, jen tebe.

Znovu cítit ruku mou s tvou,
snad to vše nebylo jen hrou.

Spolu spoutáni láskou,
jak moře kůrou zemskou.