Procházka životem

Jak procházka růžovým sadem
i tak se život někdy může zdát.
Jen nesmíš nechat lásku ladem,
co víc, by sis chtěl ještě přát.

Ještě včera, mračilo se sluníčko,
dnes tě vítá zlatým úsměvem,
nemusíš mít lásky pytel, stačí maličko,
i malé pohlazení je také lásky projevem.

Nechtěj mít hned všechno,
ber si lásku jenom po douškách
a neříkej, že je ti to jedno,
nejlépe se lásce daří, v měkkých poduškách.

Láska je jak vonné kvítí,
omámí duši, potěší oči,
nad tebou slunce vesele svítí
a svět, jak o závod se točí.

Když už jednou láska přijde,
nenech ji hned odejít!
Občas jen na návštěvu zajde,
člověk nemůže hned všechno mít.

Co toho tvým životem projde,
často na to vzpomínáš,
až snad ve stáří ti dojde,
že špatné věci raděj nevnímáš.

Pamatuj si jen to krásné,
to špatné za nic nestojí!
Snad pomůže slunce jasné,
to dobré, se zlým nespojí.