Pondělí ráno, usínám s horečkou sobotní noci.
Všechno to peklo pro spásu, jenom pro osobní pocit.
Klidně jí nechám tam venku, venku jí nechám prosit.
O moje tělo, můj hlas, o její slova bez moci!
A jsem vítěz, ona ví, že byla chybou mou.
Nechám ji plynout tmou.
Nechám ji usnout s tou,
Po mě zbyl jen kouř a spousta padlích pout,
k večeru, co jsi měl soud.
Doufám, že zapomenou!
Na co čekáš, čekáš,
myslíš že na to já mám čas?!
Doma tě čeká, čeká,
možná tě má rád!
Jsem to co hledáš- nemáš!
A proto krávám,
jako ty tělu podléhávám- oddávám!
Prý si občas, dá miluje nástrahy.
Říká, že mě zná, až potom skousne své zuby.
Že prý kluka už má, stejně hledá výmluvy.
Jak strávit čas se mnou, ví, že jsem jiný než oni!
Vídám tě za zády osoby, kterou budu mít.
Společná minulost není jen ta má.
Lžu do očí někomu, koho nemiluji.
Jen pro pocit momentu, že mám.
Na co čekáš, čekáš,
myslíš že na to já mám čas?!
Doma tě čeká, čeká,
možná tě má rád!
Jsem to co hledáš- nemáš!
A proto krávám,
jako ty tělu podléhávám- oddávám!
PeopleSTAR (1 hodnocení)